Řím na Blog.cz

Vznik Říma
Pověst...
Aeneas, syn dardanského krále Anchise a bohyně lásky Venuše, patřil k nejstatečnějším obráncům Tróje. Unikl z hořícího města spolu se svým otcem Anchisem a synem Askaniem. Podle Jovova příkazu si měl nový domov hledat v Itálii. Po sedmileté dobrodružné plavbě vplul do ústí Tibery a založil tam město Lavinium, které nazval podle své manželky Lavinie, dcery místního krále Latina.
Aeneův syn Askanius, zvaný též Iulus (od něj odvozoval svůj původ rod Iuliů, z nějž pocházel Caesar), založil pak město nové, Alba Longu, přímého předchůdce Říma. Dvanáctým nástupcem Askania byl král Prokas, který měl dva syny, staršího Numitora a mladšího Amulia. Amulius po smrti svého otce sesadil s trůnu svého staršího bratra Numitora, dal popravit jeho syny a dceru Rheu Silvii přinutil stát se kněžkou bohyně Vesty. Rhea Silvia však podlehla, ač jako kněžka slíbila věčné panenství, bohu války Martovi a porodila mu dvojčata Romula a Rema.
Jakmile se Amulius dozvěděl o narození případných uchazečů o trůn, dal je v koši vhodit do Tibery. Koš se ale zachytil u břehu a plačící chlapce odnesla a odkojila vlčice žijící na Palatinském pahorku. Našel je však Amuliův pastýř Faustulus a vychoval je spolu se svými dvanácti syny. Při potyčce s Numitorovými pastýři na Aventinu byli oba bratři zajati a předvedeni před svého děda. Numitor v nich poznal své vnuky, poslal je do Alba Longy, kde Romulus a Remus spolu se svou družinou Amulia zabili a předali vládu Numitorovi. Bratři nechtěli čekat, až jim jejich děd uvolní trůn, a rozhodli se založit na Palatinu město nové.
Vzali pluh a vyorali kolem příštího města brázdu. Uprostřed města vykopali čtvercovou jámu a vložili do ní obětiny a pluh. Každý z bratrů toužil, aby nové město neslo právě jeho jméno. Rozhodli se tedy vyčkat znamení z letu ptáků. Remus spatřil jako první šest supů a dožadoval se vítězství. Ještě dříve než mohli věštci výrok vynést, uviděl Romulus supů dvanáct. Mezi bratry vznikla hádka, v níž byl Remus zabit. Podle jiného podání zahynul Remus až později, když přeskočil Romulovy hradby, aby ho urazil. Ať už tomu bylo jakkoli, nové město dostalo jméno Romulovo - ROMA.
Takto zachycuje pověst o založení Říma Aeneis, římský epos Publia Vergilia Marona (70-19 př.Kr.) a úvodní kniha římských dějin Od založení města (Ab urbe condita) Tita Livia (59 př.Kr.-17 po Kr.).

- osidlování Apeninského pol., více kmenů různého původu (Italikové, Ligurové, Keltové, Féničané atd.) - významný kmen - Etruskové : kmen neznámého původu, vyspělá kultura

o doba královská: 8. stol. př. n. l. - 510 př. n. l.

- 753 - základ města Řím - Etruskové, Latinové -> 200 let nadvláda Etrusků:

§ reformy krále Servia Tullia: obyvatelstvo rozděleno podle majetku do 5 - ti tříd

· v čele král

· senát = sbor, který měl radit králi

· patricijové - svobodní plnoprávní, urozen. Původu

· plebejové - svobodní, neplnoprávní neurození (přistěhovalci, rolníci, obchodníci atd.)

· proletári - bezzemci, neměli nic, jen své děti

· otroci

x poslední Etruský král vyhnán r. 510 = konec doby královské, počátek republiky

o doba republiky: 510 - 31 př. n. l.

§ raná římská republika: 510 - 265 př.n.l.

- v čele 2 konzulové voleni z patricijských rodů senátem (nejdříve hlavně král. Poradní sbor, později hlavní zákonodárná síla) na dobu 1 roku, v případě války vládl půl roku diktátor, který měl Řím vyvést z krize

- plebejové vyřazeni ze společnosti -> nespokojenost vyhrožují, že odejdou -> r. 494 zřízen úřad tribuna lidu - na 1 rok, hájí zájmy plebejů

§ PRÁVO VETA - umožňuje zamítnout rozhodnutí patricijů poškozující plebeje nebo stát

§ vymohli si sepsání zákonů - r. 449 zákony 12-ti desek = 1. římský zákoník

- nová společenská vrstva - nobilita - vládnoucí vrstva bohatých plebejů a patricijů

- r. 326 zrušeno dlužní otroctví

§ vrchol římské republiky: 265 - 133 př.n.l.

- expanze Říma do Středomoří -> střet s Kartágem, spor o nadvládu ve Středomoří vyústil v punské války:

o 1. punská válka (264 - 241 př.n.l.): výhra Říma díky lepším lodím

o 2. punská válka (218 - 201 př.n.l.): v čele Kartagiňců Hannibal -> 2 vítězné bitvy: 217 u Trasimenského jezera + 216 u Kann

X

dlouhé tažení na Řím - vyčerpaná armáda -> 202 tvrdá porážka u Zamy



o 3. punská válka (149 - 146 př.n.l.): zničení Kartága -> úplná nadvláda nad Středomořím

§ krize a pád římské republiky: 133 - 31 př.n.l.

- vnitřní problémy - nedostatek vojáků

- boje o moc: populárové (stoupenci lidu) x optimáti (stoupenci senátu) -> vítězství - Sullova diktatura

- velké množství otroků -nespokojenost -> Spartakovo povstání (73 - 71 př.n.l.) . povstání otroků v čele se Spartakem, ze začátku úspěch, později nejednotnost -> ukřižování podél Via Appia

- 60. léta - 1. triumvirát - Pompeius, Crassus, Ceasar -tajná úmluva o vzájem. pol. moci - zisk neomezené moci - > nakonec Ceasarova diktatura (2. triumvirát - Antonius, Octavianus, Lepidus) - 15. 3. 44 př.n.l. zavražděn -> definitivní konec republiky - Octavianus Augustus císařem

Cílem tohoto blogu je seznámit vás s historii starého Říma. A také vás pobavit(to přece k učení patří) 

Řím


To nejzajímavější o Říma pravidelně do Vaší schránky




Nové recenze hotelů v Říma

Hotel Archimede
Přidejte recenzi hotelu
Poslední fotogalerie

Rím
Listopadový Řím 11/2010
Řím II. - 2010
Přidejte fotogalerii
Naposledy v diskusi o Říma

ještě jednou z letiště 22.01.2011 21:47:00 (mako)
Ubytování v Římě 20.01.2011 20:31:37 (Marek Novotny)
Na fotbal na Stadio Olimpico 20.01.2011 19:49:08 (Dominique)
Vytvořte nové téma

Co se Vám vybaví, když se řekne Řím?
Hlavní město, nacházející se ve strategické polovině italské holinky, které jakoby spojuje nebo také rozděluje tak odlišný sever od jihu.

S předměstím v něm žije téměř 3 a půl milionů lidí. O stálý přírůstek se starají hlavně přistěhovalci vzhledem k tomu, že Italové jako národ mají jednu z nejnižších porodností v Evropě.

Pokud se do Říma teprve chystáte, z nějakého neznámého důvodu stále váháte a dáte hodně na první dojem…tak to se Vám může přihodit něco čemu se říká láska na první pohled. Možná je v tom i trochu symboliky…obrátíme-li název města ROMA objeví se AMOR-bůh lásky.

Řím, jinak také po právu nazývaný Věčným městem, Vás přivítá s otevřenou náručí, náručí ze které se Vám jen tak nepodaří a hlavně nechce vymanit. Odvážně se pustíte do labyrintu spletitých a pizzou provoněných uliček a budete si připadat jak v právě otevřené učebnici dějepisu. Každému se jistě vybaví majestátní a hrdé Colosseo či světově proslulá Fontána di Trevi.

Stále se marně ptám, zda na její popularitě nese větší podíl krásná Anita Ekberg smáčející se v jejich vodách ve "Sladkém životě" (La dolce vita 1960) Federica Felliniho nebo snad pověra, že hodíš-li do fontány minci, tak se do Říma do roka vrátíš …ale asi to bude spíš díky nadpozemsky krásné Anitě.

Ale Řím jsou také stále ucpané silnice, netolerantní a italsky temperamentní řidiči, každou skulinu vyplňující motocykly a skútry, město, které ignoruje jízdní řády a často také semafory. Přecházení silnic je silným zážitkem a říká se, že "v Římě existují jen dva druhy chodců - rychlí a mrtví".

Při přecházení se musíte vybavit značnou dávkou odvahy a možná i drzosti a musíte spoléhat na to, že když už do té silnice vkročíte, tak oni zastaví…a většinou tomu tak opravdu naštěstí je. Italští řidiči jsou od přírody vybaveni rychlými reflexy, takže počet těžkých nehod je mnohem nižší než je běžné ve zbytku Evropy. Taková ta běžná drknutí italský řidič nepočítá.

Město, které se topí pod hromadami odpadků (největším rájem krys je Campo di Fiori) a ještě se nenaučilo třídit odpad a v neposlední řadě město, které se společně s Milánem může "pyšnit" nejvyššími nájmy. Cena podnájmu za pouhý jeden pokoj v rozděleném bytě se často vyšplhá až nad 500 EUR.

Tím se trochu omlouvá fakt, že mladí Italové tak rádi a tak dlouho zůstávají doma v péči své matky.

Opravdu můžu doporučit hru Rome total war a Rome total war anthology...pro všechny milovníky říma dokonalá hra

B5A,válka o cintru,bitva o vlčí máky,azeroth,bitva o morii,bitva o divočinu,světlo stínů atd.

Co to je LARP


LARP je zkratka z anglického live action role-playing. Volně přeloženo to znamená hraní her v roli naživo. Jedná se o hru, která je kombinací herecké improvizace a sociální hry. Ve zkratce by se dal larp definovat jako forma divadla, v níž nehrají herci pro diváka, ale pro sebe a ostatní hráče.

Účastníci larpu přijímají roli, ve které potom fyzicky jednají, hovoří a činí herní rozhodnutí. Obvykle jsou v larpu nastavená jednoduchá pravidla, která definují, co hráč v rámci role učinit může a co již nikoliv. Společnou improvizací se hráči snaží vytvořit zajímavý příběh, kde jejich postava naplní své cíle a zároveň přispěje k rozvoji dramatického příběhu.

U bitev už tolik o hraní nejde, ale spíše o boj. Samozřejmě se musí dodržovat pravidla boje a nikdo nesmí kazit hru ostatním.

Úvod do výroby kostýmů

Kolektiv autorů ASF - zveřejněno03 Prosinec 2003

Před časem jsem byla požádána, abych dala dohromady pár návrhů střihů, jež by mohly posloužit jako inspirace těm, kteří se rozhodli jet na nějakou bitvu (např. jako elfové na BPA) a zatím nemají žádný kostým (či jsou s dosavadním nespokojeni) a hlavně přesně nevědí, jak by mohl takový kostým vypadat, či jak na to. V tomto svém malém dílku vám představím pár svých nápadů a stručně se pokusím podat návod, jak by se něco takového dalo ušít tak, aby to zvládl i ten, kdo se šitím zatím neměl nic moc společného.
Pojetí střihu a míry:

Prakticky je téměř nemožné a hlavně velmi neohrabané dát na net přímo střih v životní velikosti, jelikož ten, kdo by si podle něj chtěl doma něco ušít, by si ho nejprve musel nějak vytisknout většinou na tiskárně A4 a pak nějak poslepovat (jen při té představě mi běhá mráz po zádech). Dalším problémem by byla velikost a typ postavy (holt každý je jedinečný, proto co sedne jednomu, třeba už tak dobře nesedne druhému atd. … doufám, že aspoň tušíte, jak to myslím). Z těchto důvodů nedám dopustit na šití "na míru". Postačí nějaký základní obecný střih, jenž se trochu upraví podle aktuálních požadavků. Výhodou je, že nepotřebujete přesný střih. Pokud se vám to podaří ušít, kostým dobře sedí a je pohodlný, což je u bojových kostýmů jeden ze základních požadavků. To bylo myšleno jen pro jednodušší střihy, u těch složitějších se bez přesného střihu obejít nedá, i když i ten je možné si do jisté míry vymyslet.




komentář k obr. míry
Tady vidíte, jakým způsobem se klasicky berou míry jednotlivých částí těla.
Obvod hrudi.
Obvod pasu
Obvod boků
Výška hrudi
Přední délka do pasu
Délka zad
Délka ramene
Délka rukávu
Obvod paže
Obvod krku
Výška postavy

*Pozn. aut.: Pokud se vám zdají některé názvy divné a neodborné, může tomu tak skutečně být, protože se jedná o můj překlad, jelikož obrázek i popisky jsou přejaty z ruského vydání Burdy září 1989 (prostě nemohla jsem zrovna doma najít žádnou v češtině).
V mých nákresech je značení jednotlivých délek trochu odlišné, tak se nelekejte, bude v komentáři vysvětleno.

Tvorba střihu:

Jak jsem již napsala, k ušití střihově jednoduchého kostýmu není třeba přesného střihu na celý kostým, avšak nelze se obejít bez nějakého záchytného bodu. V případě zde prezentovaných návrhů bude takovýmto bodem hlava rukávu. Existují různé typy vsazení rukávů, ale já používám ten nejjednodušší a nejběžnější,tj. hlava rukávu je jednoduchá, bez jakýchkoli pochybných "výstřelků" (nemějte strach, ty přijdou až na samotném rukávu). Je dobré hlavu udělat podle nějakého střihu (lépe již ověřeného, ale když není, nevadí). Napadly mě dvě možnosti, jak jej získat. Jedna je překreslit ho na střihový papír z nějakého časopisu, jenž obsahuje střihy v poměru 1:1 např. Burda jakékoli číslo (lze půjčit v knihovně nebo zakoupit). Když už máte před sebou ten střih, ze kterého se obkreslila hlava, není od věci z něj překreslit ještě horní část "trupové" části (myšleno ramena a projmy na rukávy, co je dál, už vás nemusí zajímat). Má to tu výhodu, že by hlava rukávu měla sednout lépe do jí přináležející projmy, ale i tak se asi budou muset při šití dělat drobné úpravy. Ještě jedno malé upozornění. Při výběru takového střihu na rukáv musíte vybírat pečlivě, aby daná hlava nebyla kupříkladu příliš úzká nebo krátká, což by mohlo značně omezovat pohyblivost. Výhodou zde bývají střihy, podle kterých jste již někdy něco ušili a bylo možné v tom hýbat rukama. Druhá možnost, jíž jsem sice sama nezkoušela, ale stojí alespoň za zamyšlení, je střih získat z již hotové věci. Bývá doporučováno např. nějaké staré tričko, které vám nebude líto rozpárat (či se přes tu lítost rychle přenesete). Kritéria pro výběr vhodného zdroje mě napadají: 1) pohyblivost a pohodlnost aniž by byl ušit z nějakého příliš elastického materiálu; 2) rukávy by neměly začínat až někde nízko pod úrovní ramena (pokud je tak ovšem nechcete mít i na kostýmu). Pokud něco vyhovujícího najdete, opatrně to rozpárejte a opět překreslete hlavu rukávu a projmy na rukáv (i s rameny). Tentokrát to může být už přímo na látku. Opět jedno malé upozornění, hlava rukávu pro levou ruku není ve výsledku stejná jako pro pravou, jelikož je chirální (omlouvám se, ale nemohla jsem si to odpustit). Je možné použít jeden střih, ale při překreslování na látku je nutné jej otočit (za předpokladu, že má výsledná látka rub a líc, jako že má), tak aby výsledné obrázky byly k sobě zrcadlové. Pokud již máte předlohu pro rukáv, ramena a projmy, můžete zapojit vlastní fantazii a udělat délku kostýmu, tvary, rozparky atd. jak budete chtít. Při stříhání pak nesmíte zapomenout přidat cca 1 cm na švy.


Materiál a barvy:

Než si pořídíte látku, je dobré si uvědomit, k jakému účelu by měl daný kostým sloužit. Zde uvádím návrhy bitevních kostýmů, které ale považuji za naprosto univerzální, protože je je možno použít i při nějaké slavnostnější příležitosti, při které sice neočekáváte boj, ale nikdy nemůžete vědět, co se může stát a vy budete muset utíkat či v lepším případě se chopit meče?. Každopádně jejich prvotním určením je celodenní pohyb někde venku a to většinou v lese, čemuž by se měly přizpůsobit barvy a materiál. Krajně nevhodné jsou takové ty zářivé "elektrické" barvy, ale věřím, že to by nikoho nenapadlo použít. Další do lesa značně nevhodnou, ale bohužel některými lidmi používanou, barvou je bílá. Takoví lidé, jezdící drtivou většinou za elfy, ji považují za typicky elfí barvu, takže vyráží do boje s tím, že si říkají, bílá je přece barvou elfů … já dodávám mrtvých. Vhodné barvy jsou takové, jaké kolem sebe můžete vidět, když si vyrazíte někam do přírody (ne na ledovec), jsou to různé odstíny zeleně, hnědi, šedá také není špatná. Cílem je co nejvíce splynout s okolím. Co se materiálů týče, mějte na paměti, že na sobě budete mít kostým třeba i celý den, budete v něm běhat, ukrývat se v houští či si pár minut posedíte ve věži. Látka by měla být odolná (když projdete ostružiním, ať na vás něco zůstane?), neměla by být příliš mačkavá (ať nevypadáte jako by jste vylezli …) a hlavně příjemná k tělu. Nedoporučuji čistou syntetiku (není moc příjemná, když se v ní zpotíte), lepší je bavlna, ale nejlepší bavlna jen s trochou nějaké příměsi, což výrazně zlepší její vlastnosti (hl. mačkavost).

Obecný komentář ke kostýmům:

Zde uvedené návrhy jsou (měly by být) "elfího" charakteru, ale nevidím důvod, proč by je nemohl mít někdo, kdo se za elfa zrovna nechystá. Je možné si je poupravit dle aktuální potřeby v duchu národa, za který hodláte do nějaké té bitvy vyrazit (i když u některých by zbyly jen ty úpravy). Jinak úpravy jsou každopádně vítány, ať už jedete za kohokoli, protože je lepší, když je stejně jako vy i váš kostým jedinečný. Nezapomínejte ale na to, že by měla být zachována účelnost a nikde by při pohybu nic nemělo zavázet. Proto jsou zde všechny haleny a volné části dlouhé maximálně ke kolenům. Všechny prvky (kromě č. 5) jsou dělány tak, aby k jejich ušití nebyl zapotřebí přesný celkový střih viz. Tvorba střihu. Jak si jistě povšimnete, všechny střihy se zabývají pouze horní částí oděvu nikoli kalhotami. Je tomu tak z několika důvodů. Na kalhotách se nedá vymyslet nic moc zvláštního, neobvyklého nebo nějak zajímavě doplňujícího kostým (alespoň mě to nenapadlo), aby nebyla nějak omezena jejich účelnost. Proto by i rozkreslení jejich střihu nebylo nijak moc zajímavé. Dalším důvodem je, že kalhoty se šijí poměrně obtížně, hlavně pokud od nich požadujete, aby vám dobře padly. Pokud byste si je přesto chtěli ušít, střih najdete v jakékoli Burdě, tak se jen stačí přesně držet návodu. A nakonec ještě jeden důvod vycházející z mé vlastní zkušenosti. Osobně doporučuji si kalhoty v dané či přibližné barvě koupit, ušetříte tím mnoho času, nervů i peněz (pokud koupíte dobře … látka může leckdy stát víc jak již hotové kalhoty … btw: ty moje mě přišly na 90,-Kč). Mohou být také elastické, takže je méně pravděpodobné, že při nějakém prudkém výpadu uslyšíte zvuk trhající se látky. Dnes je výběr opravdu obrovský, takže si určitě vyberete tu správnou barvu i střih.

Návrh 1:

Jedná se o nejjednodušší střih rovné haleny, z něhož mohou snadno vycházet další střihy s různými inovacemi. Troufám si i říci, že jej zvládne opravdu každý. Celý vychází z obdélníků. Část trupu je obdélník doplněný o výstřih u krku, projmy na rukávy a přídavky na rozparky po bocích. Rukáv rovněž vychází z obdélníku na jedné straně zakončeného hlavou. Případ a) ilustruje základní obdélníkový tvar. Případ b) má stejný základ, ale došlo k rozšíření konce mezi body GH. Můžete si libovolně určit tuto vzdálenost podle toho, jak jej budete chtít široký. Míra pro délku rukávu (mezi body EF) se bere podle bodu 8. - Pojetí střihu a míry. Samozřejmostí je, že si jej uděláte jak budete chtít dlouhý, ale tak, aby vám nezavazel např. při uchopování předmětů. Šířka (mezi body IJ) se bere podle bodu 9 -Psam platící pro horní část (je lépe trochu přidat, aby ve výsledku nebyl v oblasti ramene příliš upnutý a zabraňující pohybu, koneckonců zúžit lze kdykoli) a libovolná pro spodní část. Pokud bude rukáv rozšířený, není dobré spojovat body IG a JH rovnou přímkou, ale jen velmi zlehka ji prohnout směrem dovnitř. Tím se zamezí tomu, aby rukáv působil vydutým dojmem (vzniklého prohnutím na druhou stranu), ale hlavně mu to dodá kapku elegance a "šmrncu". Délka trupové části AB se bere podle bodu 5 - Psam, ale prodlouženého na libovolnou délku. Tato délka by neměla být větší jak po kolena, jinak by již mohla zavazet při nemluvě o tom, o co vše by se mohl takovýto kostým zachytávat. Základní mírou pro šířku je odvod hrudi bod 1 - Psam, konkrétně jeho přední či zadní polovina (záleží na konkrétním dílu). Tato šířka může být jednotná, není nutné ji zužovat v oblasti pasu, jelikož bude stejně halena stáhnuta páskem. Samozřejmostí je, že k naměřené šířce je nutno trochu přidat, aby se opět zajistila jistá volnost. Rozparky by měly sahat zhruba někam do pasu. Přídavky na ně bývají obvykle 3 - 5 cm. Při šití se nejprve podšijí rozparky a pak se sešívají přední a zadní díl. V případě problémů při vstavování rukávu je možno přímo na sobě upravit hlavu rukávu nebo projmu. Pozn.: Při všívání rukávu se rukáv (stejně jako i přední a zadní díl trupu) nejprve sešije, pak v horní části jemně nařasí a až pak se vstavuje do příslušné projmy.




Návrh 2:

Základem je zde návrh 1b doplněný o dlouhý "vnější" rukáv. Zajímavostí u něj je jeho hlava, která je stejná jako u vnitřního, jen je jakoby rozpůlena z vrchu a spojena vespod. Pro představu, jako byste klasický rukáv sešili a poté přímo naproti švu rozstřihli. Tento je samozřejmě jen z jednoho kusu látky. Délka KL se měří tentokrát od podpažní jamky, přičemž by měl sahat do stejné délky jako zbytek kostýmu, tudíž někam ke kolenům. Hlava by mohla být o trochu delší, jelikož tento rukáv se všívá nesešitý odspodu tak, aby se oba vrcholy hlavy překryly (zadní přes přední). Než se ale tak učiní, musí se celý rukáv nějakým způsobem obšít (nejlépe na overlocku). Konec rukávu lze vystřihnout do jakéhokoli tvaru. Zde jsem zvolila zaoblenou špičku. Důležité upozornění. Oba rukávy (vnitřní a vnější) se musí všívat současně, proto je vhodné je nejprve jednotlivě rukou přichytit velmi řídkým stehem, vyzkoušet si je a až pak (za předpokladu, že dobře sedí) je prošít na stroji. Tento střih je o trochu obtížnější než ten první, právě kvůli všívání rukávů, ale jistě to není nic, co byste nezvládli.



Pokračování příště

Juliánský kalendář

Juliánský kalendář je kalendář, který v roce 45 př. n. l. zavedl Julius Caesar. Tento kalendář byl reformou starořímského kalendáře a byl koncipován jako sluneční kalendář. Juliánský kalendář respektoval větší část římských zvyklostí (jako je počet dní jednotlivých měsíců), které tak vlastně přešly i do Gregoriánského kalendáře.

Starořímský kalendář v době republiky měl dvanáct měsíců tvořících dohromady 355 dnů. Pro vyrovnání s tropickým rokem se přibližně každý druhý rok vkládal pomocný měsíc Mercedonius o 28-29 dnech, a to "dovnitř" měsíce Februaria - 5 dnů před jeho konec. Neexistovalo pravidlo pro vkládání Mercedonia ani pro jeho délku, stanovovali je určení kněží (pontifikové) podle svého uvážení a libovůle. Tak se stalo, že v době občanských válek na sklonku republiky, došlo k vynechání měsíců a rok se zcela rozešel s tropickým.

Julius Caesar využil znalostí alexandrijských astronomů, kteří určili délku roku na 365,25 dne a navrhli i schéma vyrovnávání kalendáře - obyčejný rok měl mít 365 dnů a každý 4. rok měl být o 1 den delší (přestupný rok). Tento návrh je znám jako Kánobský kalendář nebo kalendář Kánobského dekretu. Pravděpodobně alexandrijský učenec Sosigenés pak provedl syntézu římského a alexandrijského kalendáře. Jména měsíců zůstala stejná, délky se změnily, Mercednius byl vypuštěn zcela a na jeho místo v měsíci Februariu měl být vkládán přestupný den. Podle římského dopředného počítání dnů následoval po 6. dnu před březnovými Kalendami - a tak ho nazvali dnem dvojšestým (dies bissextus Cal. Martiae). Odtud označení v ruštině visokos a visokosnyj god, ve francouzštině bisextile.

Problémem tohoto kalendáře bylo, že tropický rok netrvá přesně 365,25 dne, ale 365,24220 dne, což způsobilo nepřesnost, která znamenala, že se juliánský kalendář oproti realitě opozdil o jeden den za 128 let. V 16. století začalo být opoždění výrazně patrné, což se projevovalo především na dnech rovnodennosti. Proto roku 1582 vyhlásil papež Řehoř XIII. reformu kalendáře. Takto reformovaný kalendář získal název Gregoriánský kalendář.

ŘÍMŠTÍ BOHOVÉ
28. 10. 2009

Tvořitelská božstva
Chaos - počátek a pramen všeho na světě
Erós - zosobnění mocné a vše oživující síly; bůh lásky a sama láska
Úranos - bůh nebe, též samo nebe
Gaia - bohyně země a sama Země
Aithér - bůh věčného světla
Erebos - bůh věčné tmy a věčná tma sama
Hémerá - bohyně jasného dne
Nyx - bohyně noci a zosobněná noc
Pontos - bůh hlubin vnitřního moře
Kallirhoé - zrodila Echidnu a obra Géryona
Pontos a Gaia zrodili tyto významné bohy:
Eurybia - matka otce hvězd a větrů Astraia
Forkýs - mořský bůh, strážce moří, hlídač mořských nestvůr
Kétó - mořská bohyně, zosobňovala všechny hrůzy na moři a v moři
Néreus - mořský bůh, přívětivý k lidem, zvaný "Mořský stařec"
Titáni
Titáni a titánky jsou v řecké mytologii synové matky země Gaie a boha nebe Úrana.
Astraios
Aithra
Asteria
Atlás
Dióna
Epimétheus
Foibé
Hyperion
Iapetos
Klymené
Koios
Kríos
Kronos
Menoitios
Métis
Mnémosyné
Okeanos
Pallás
Persés
Prométheus
Rheia
Téthys
Theia
Themis
Vedle Titánů byli zrozeni Gaiou s Úranem (nebo z kapek Úranovy krve):
Giganti - obludní dlouhovlasí obři
Kyklópové - obludní obři s jedním okem
Hekatoncheirové - storucí, padesátihlaví obři
Erínye - bohyně pomsty a kletby, zvané též Furie
[editovat]Olympská božstva
Zeus - nejvyšší řecký bůh; vládce nad bohy i lidmi
Héra - Diova manželka, ochránkyně manželství, posvátnosti a neporušitelnosti manželských svazků
Diovi sourozenci
Hádés - bůh podsvětí
Poseidón - bůh moří
Hestie - bohyně rodinného krbu
Démétér - bohyně plodnosti země a rolnictví
Diovy děti
Athéna - bohyně moudrosti a vítězné války, ochránkyně statečnosti, práva, spravedlnosti a umění
Apollón - bůh slunce a světla,lékařství,hudby,poezie,umění a čistoty,vládce múz a věštíren
Artemis - bohyně měsíce, ochránkyně přírody a zvěře, vášnivá lovkyně
Héfaistos - bůh ohně a kovářství, zbrojíř bohů a ochránce řemeslníků pracujících s ohněm a kovářství
Arés - bůh války
Afrodíté - bohyně krásy a lásky
Hermés - bůh obchodníků, poutníků, řečníků, atletů, vynálezců, podvodníků a zlodějů; posel bohů
Trojici nejmocnějších bohů tvoří Zeus - nejvyšší vládce, Poseidón - vládce nad vodami a Hádés - vládce podsvětí. Právě Hádés však nepobýval na Olympu, žil ve svém zlatém paláci v nejtemnější části podsvětí, které nikdy neopouštěl. Proto se uvádí, že Olympských bohů bylo jenom dvanáct.
[editovat]Ostatní bohové a polobohové
Adrásteia - bohyně hor - fryžská
Achelóos - bůh řeky v Aitolii
Aiolos - bůh vládce větrů
Amfitríta - bohyně mořská, manželka Poseidóna
Anemoi - bohové všech větrů
Anterós - bůh pomsty zhrzené lásky
Apaté - bohyně klamu a sám klam
Asklépios - bůh lékařství
Asópos - bůh řeky v Boiótii
Áté - bohyně zaslepené a nezkrotné vášně
Artemis - bohyně lovu
Boreás - bůh severního větru
Daimón - božská bytost-vliv na osudy člověka, nebo duch zemřelého
Deimos - zosobněný děs
Dionýsos - bůh vína a veselí
Dryády - lesní nymfy, nižší bohyně
Eileithýia - bohyně porodu
Éós - bohyně ranních červánků
Éósforos - bůh hvězdy Jitřenky
Erós - zosobnění mocné a vše oživující síly; bůh lásky a sama láska, syn Afrodíty
Eris - bohyně sváru
Erínye - bohyně pomsty a kletby (též Furie a Eumenidy)
Alléktó - bohyně pomsty a kletby
Megaira - bohyně pomsty a kletby
Tísifoné - bohyně pomsty a kletby
Euros - bůh východního (JV) větru i sám vítr
Eurynomé - mořská bohyně
Fobos - zosobněná hrůza
Gráníkos - bůh řeky v Mýsii
Harmonia - proměněna v hada
Hébé - bohyně věčné mladosti, služebnice olympských bohů
Hekaté - bohyně měsíce - maloasijská
Hélios - bůh slunce a světla
Héliovny - sestry Faethóna
Héraklés - hrdina, vzat na Olymp, prohlášen nesmrtelným
Hóry - bohyně ročních období a pořádku v přírodě i ve společnosti
Eiréné - bohyně míru
Eunomia - bohyně zákonnosti
Karpó - bohyně podzimu
Thalló - bohyně jara
Hyády - dcery Titána Atlanta nebo Ókeana
Ambrosia
Eudóra
Faisylé
Korónis
Polyxó
Faió
Dióna
Hymén - bůh sňatku a ochránce manželství
Hypnos - bůh spánku a sám spánek
Charitky - bohyně půvabu a krásy
Aglaia - bohyně půvabu a krásy - "Skvělá"
Eufrosyné - bohyně půvabu a krásy - "Dobromyslná"
Pásithea - bohyně půvabu a krásy
Thaleia - bohyně půvabu a krásy - "Kvetoucí"
Íasión - bůh úrodného nitra země
Ínachos - bůh stejnojmenné řeky v Argu
Iris - bohyně duhy
Kallistó - družka bohyně lovu Artemis
Kéfísos - bůh řeky v Boiótii
Kéry - bohyně smrti, zejména násilné
Kirké - kouzelnice
Kybelé - Matka bohů, dárkyně života
Létó - bohyně, matka Apollóna a Artemis
Litai - bohyně proseb (mn. č.)
Lucifer - zosobnění hvězdy Jitřenky a její bůh
Moiry - bohyně osudu,sudičky
Atropos - četla knihu života a určovala hodinu smrti
Klóthó - rozpřádá nit lidského života
Lachesis - rozvíjí nit lidského života
Mómos - bůh hany a hlouposti
Morfeus - bůh snů
Múzy - bohyně umění
Erató - Múza milostného básnictví a milostných písní
Euterpé - Múza lyrického básnictví
Kalliopé - Múza epického básnictví
Kleió - Múza dějepisectví
Melpomené - Múza tragédie
Polyhymnia - Múza hymnických zpěvů a sborové lyriky
Terpsichoré - Múza tance
Thaleia - Múza veselého básnictví, komedie a pastýřských zpěvů
Úrania - Múza hvězdářství
Nefelé - bohyně oblaků
Nemesis - bohyně odplaty
Níké - bohyně vítězství
Nymfy
Adrásteia - nymfa
Alexirhoé - vodní nymfa
Dafné - nymfa
Echó - horská nymfa, proměněna v ozvěnu
Hesperia - nymfa
Ídaia - nymfa
Kalypsó - nymfa
Oinóné - nymfa z Tróady
Salmakis - nymfa horského pramene u Halikarnassu
Sýrinx - nymfa z arkadských hor
Najády - vodní nymfy, nižší bohyně
Aiglé - najáda nejkrásnější
Néreovny - nižší mořské bohyně
Notos - bůh jižního větru
Oiagros - říční bůh v Thrákii
Ókeanovny - bohyně vnějšího moře
Oready - horské nymfy, nižší bohyně
Pan - bůh lesů a lovců, pastýřů a stád
Peithó - bohyně lichotivého přemlouvání
Persefona - manželka vládce podsvětí
Plejády - sestry Hyád, proměněny v souhvězdí
Maia - proměněna v Plejády
Meropé - proměněna v Plejády
Plútos - bůh bohatství
Priápos - bůh plodnosti
Próteus - mořský bůh
Seléné - bohyně měsíce
Skamandros (Xanthos) - bůh stejnojmenné řeky v Tróji
Styx - bohyně a zosobnění řeky v podsvětí
Tartaros - bůh a zosobnění propasti
Thanatos - bůh smrti a sama smrt
Thaumás - bůh přírodních úkazů na moři
Tritón - mořský bůh
Tyché - bohyně šťastné náhody
Zefyros - bůh západního větru
[editovat]Bájní tvorové řecké mytologie

Antaios - obr nezdolné síly
Echidna - příšera napůl žena, napůl had
Empúsa - příšera v Hádově říši
Fantasos - zjevoval se jako přízrak
Giganti - obludní dlouhovlasí obři
Alóeovci - synové Alóea
Efialtés - největší obři
Ótos - největší obři
Alkyoneus
Klytios
Porfyrión
Enkelados
Polybótos
Gorgony - příšery, sestry Graí
Euryalé
Medúsa - Gorgona
Sthenó
Graie - příšery, sestry Gorgon
Harpyje - příšery
Hekatoncheirové - storucí, padesátihlaví obři
Briareós
Kottos
Gyés
Hydra - obluda s hadím tělem a devíti dračími hlavami
Charybdis - mořská obluda
Chiméra - příšera
Chrýsáór - obr
Kákos - obr nestvůrný
Kentauři - napůl muži, napůl koně
Eurytión - nejsilnější z Kentaurů
Folos - Kentaur
Cheirón - Kentaur
Nessos - Kentaur
Kerberos - podsvětní pes
Kúréti - horští démoni z Kréty, ochránci Dia
Kyklópové - obludní obři s jedním okem
Polyfémos - Kyklóp
Ládón - příšera - obludný drak
Laistrygonové - národ lidožroutů - obři
Lamia - příšera v Hádově říši
Mínotaurus - netvor-člověk s býčí hlavou či býk s lidským tělem
Orthos - pes dvouhlavý obludný
Pégasos - okřídlený kůň z hlavy Medúzy
Pýthón - drak s hadím tělem
Satyrové - horští a lesní démoni
Marsyás - Satyr
Sfinx - obluda se ženskou hlavou, lvím tělem a ptačími křídly
Sirény - obludy s ženskou hlavou a ptačím tělem
Skylla - mořská obluda
Talós - měděný obr
Tityos - obrovský syn Gaie
Týfón - hrozný obr